|
|
Středisko výchovné péče v Novém Jičíně
Vlčková, Milada ; Čtvrtníčková, Kateřina (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh střediska výchovné péče v Novém Jičíně. Jedná se o objekt zabezpečující preventivní výchovnou pomoc dětem, žákům a studentům a jejich rodinám, školám a školským zařízením. Zařízení bude fungovat jako ambulantní (poradenská část) a internátní (dopředu určena délka pobytu na základě rozhodnutí sociálního pracovníka, např. dva měsíce). Objekt je dvoupodlažní částečně podsklepený s plochou střechou. Nosná konstrukce podzemního podlaží je tvořená betonovými tvárnicemi, strop železobetonový. Nosné konstrukce nadzemních podlaží včetně stropní jsou tvořeny masivním dřevěným panely. Střecha je dvouplášťová, nosná konstrukce vytvořena dřevěnými sbíjenými vazníky. Stavba je založena na betonových pásech. Zateplení je provedeno z konopných desek. Práce obsahuje projektovou dokumentaci pro provádění stavby.
|
|
|
Sociální pracovník v dětském domově
MAURICOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá činností sociálního pracovníka v dětském domově. Za cíl si klade přiblížit činnost sociálního pracovníka v dětském domově, popsat těžkosti a zkušenosti při výkonu sociální práce. Sociální pracovník je důležitou součástí každého dětského domova. Náplň jeho práce tvoří především administrativní stránka přijetí, pobytu a odchodu dítěte. V praktické části byla k dosažení stanoveného cíle využita kvalitativní výzkumná strategie, z konkrétních metod šlo o dotazování, techniku polostrukturovaného rozhovoru. Prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru byly získávány odpovědi na celkem 12 otázek, které pomohly objasnit cíle a výzkumné otázky bakalářské práce. Výzkumný soubor tvořili sociální pracovníci dětských domovů. Získaná data byla zpracována pomocí otevřeného kódování a následně uskupena do kategorií. Z výsledků vyplynulo, že práce sociálního pracovníka v dětském domově je převážně administrativního charakteru a s dětmi přichází do kontaktu pouze v určitých situacích. Zkušenosti sociálních pracovníků se v některých případech liší, ale na svých těžkostech se ve většině případů shodnou. Jedna z jejich těžkostí spočívá ve zprostředkování kontaktu rodiče a dítěte. Pro sociální pracovníky v dětském domově je náročné rodiče najít a kontaktovat. Problémem jsou časté změny adres bydliště nebo telefonního čísla. Dalším problémem s rodiči je situace, kdy dětem naslibují spoustu věcí, avšak nakonec své sliby nedodrží. Pracovníkům chybí potřebné informace o narození dítěte, jeho dětství, někdy i o zdravotním stavu a jeho příbuzných. Taktéž pro ně bývá náročný odchod dítěte ze zařízení. O některých dětech mají stále nějaké informace, nebo samy děti dochází na návštěvu do domova. Bohužel o některých pracovníci nemají žádné informace, a to je trápí.
|
|
|
Sociálně-anormativní chování, příčiny a jejich prevence ve vybraných dětských domovech
KUCHAŘOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá sociálně anormativním chováním, příčinami a jejich prevencí ve vybraných dětských domovech. Cílem bakalářské práce je zjistit nejčastější projevy sociálně anormativního chování u dětí ve vybraných dětských domovech, popsat prevenci tohoto chování a navrhnout moţná řešení sociálně anormativního chování. Teoretická část práce je zaměřena na základní pojmy, které se týkají rodiny, jejích funkcí a dalších významných socializačních činitelů, jež ovlivňují chování dětí. V teoretické části se vyskytují pojmy týkající se vztahů dítěte a jeho významných citových vazeb. Bakalářská práce obsahuje objasnění pojmů patologického chování. V neposlední řadě jsou v práci uvedeny možné příčiny a prevence negativního chování. V praktické části byla využita kvalitativní výzkumná strategie, technikou polostrukturovaných rozhovorů a metodou dotazování. Na základě cíle, studie a nastudované literatury byly určeny výzkumné otázky, které byly rozšířeny o doplňující otázky. Výzkumný soubor tvořilo 8 pracovnic ze dvou nejmenovaných dětských domovů na Vysočině. Polostrukturovaný rozhovor obsahoval 10 otázek, které pomohly objasnit cíle a výzkumné otázky bakalářské práce. Z výzkumného šetření vyplynulo, ţe nejčastějšími projevy sociálně anormativního chování jsou lhaní, agresivní chování a nekontrolovatelný pláč. Ve většině případů byla k prevenci uvedena potřeba více spolupracovat s odborníky, zlepšit spolupráci s rodinou, informovat veřejnost o důsledcích patologického chování. Komunikační partnerky se snažily navrhnout možné řešení sociálně anormativního chování a také nejčastěji odpovídaly, že je nutné pracovat s rodinou na počátku problému a také více finančně podporovat biologické rodiče místo pěstounů, což by vedlo k motivaci matek v péči o vlastní děti.
|
|
|
Porovnání přístupu pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení
ZHORNÁ, Michaela
Cílem této práce bylo zmapovat aktivity pracovníků dětského domova v péči o děti se zdravotním postižením a děti bez zdravotního postižení. Výzkumný soubor tvořilo šest pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín, z nichž jedna byla sociální pracovnice, která je neodmyslitelnou složkou při péči o děti. Výzkum byl realizován kvalitativním výzkumem. Pro zodpovězení výzkumných otázek byla použita metoda dotazování a technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena otevřeným kódováním a následným rozdělením kódů do kategorií. Na základě provedeného výzkumu vyplynulo, že vzdělávání dětí v dětském domově se velice liší, z důvodu návštěvy dvou druhů škol, kdy děti přichází s různou náročností úkolů. Je třeba odlišnost přístupu ve vzdělání k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení. Tím se dostávám k odpovědi na druhou výzkumnou otázku, kdy pracovníci při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením musí používat určité specifické pomůcky, které dětem usnadní práci. Pracovníci se se specifickými pomůckami nesetkávají jen při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením, ale také při rozvoji motoriky a dovedností u chlapce s dětskou mozkovou obrnou. Práce přináší poznatky v oblasti vzdělávání dětí se zdravotním postižením a užívání speciálních pomůcek při práci s těmito dětmi. Těmi pomůckami mohou být edukační karty, které slouží jako pomocník pro rozvoj komunikačních schopností, či pomocná tabulka pro násobení. Z výzkumu je zřejmé, že asistent pedagoga je nepostradatelnou složkou při práci s dětmi se zdravotním postižením, poněvadž tyto děti potřebují individuální péči.
|
|
|
Dopady na psychiku dítěte po umístění do dětského domova
STARÁ, Daniela
Tato diplomová práce se zabývá dopady na psychiku dítěte po umístění do dětského domova. Teoretická část obsahuje základní pojmy týkající se této problematiky. Dále se zabývá popisem psychologického vývoje dítěte, popisem vývoje emocí a také možnostmi ústavní péče. Praktická část popisuje zvolenou metodologii výzkumu. Dále jsou zde rozebrána čtyři témata zvolená na základě rozhovorů. Tato témata jsou rozdělená do jednotlivých kapitol, ty se pak věnují tématům lásky, péče, bezpečí, vztahů, důvěry viny a dětského domova. Každé téma je vypracované na podkladech z proběhnutých rozhovorů, kdy i já jako autorka jsem jednou z respondentů.
|
|
|
Finanční gramotnost a připravenost mladých lidí při odchodu z dětského domova
ZŮBKOVÁ, Irena
Bakalářská práce se věnuje tématu finanční gramotnosti a připravenosti na samostatný život mladých dospělých z dětských domovů a jejich vrstevníků, kteří vyrůstají v rodinném prostředí. Cílem práce je srovnání finanční gramotnosti obou skupin. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou vymezeny pojmy ústavní výchova a dětský domov, včetně jeho funkcí se zaměřením na oblast financí. Dále definuji finanční gramotnost, a především pojmy úvěry (se zaměřením na krátkodobé a střednědobé úvěry), jejich splácení a rizika, která mohou mít negativní dopad do života dospělého člověka. Další část tvoří popis finančního vzdělávání v jednotlivých typech škol, které podstupují děti z rodin i dětských domovů. V praktické části byla použita kvalitativní strategie výzkumu, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří 10 komunikačních partnerů ve věku 18 - 20 let. Jedná se o 5 osob z dětského domova a 5 osob vyrůstajících v rodinách. Výzkumné otázky byly zaměřeny na úroveň finanční gramotnosti, práci s osobním rozpočtem, příjmy a výdaje, názory na úvěrování. Část otázek je orientována na posouzení vlivu dětského domova a rodinného prostředí na finanční rozhodování mladých dospělých. Práce by mohla být přínosná v novém úhlu pohledu při srovnání finanční gramotnosti mladých lidí z dětských domovů a jejich vrstevníků vyrůstajících v rodinách. Může také pomoci se zaměřením přípravy na samostatný život pro pracovníky dětských domovů a sociální pracovníky, kteří se v rámci poradenství mohou setkat s klienty vyžadující pomoc s finančními záležitostmi.
|
|
|
Psychosociální prožívání života dětí v dětských domovech
WITZANYOVÁ, Aneta
Pobyt dítěte v dětském domově znamená vždy velkou změnu v jeho dosavadním životě, která se jisto jistě promítá do jeho prožívání a hodnocení života. Pobyt v dětském domově ovlivňuje psychickou i sociální stránku prožívání dětí a to v některých případech pozitivně, v jiných naopak negativně. Důvody lze hledat předchozích zkušenostech z vlastních rodin i ve schopnosti přizpůsobit se novému prostředí. Cílem této práce je i upozornit na specifika prožívání dětí v dětských domovech minimálně v souvislosti s prožitými traumaty. Tato diplomová práce si klade hned několik cílů. Stěžejním cílem osvěta a popularizace tohoto tématu a výzkum toho, co dětem v dětských domovech vadí a co naopak posiluje jejich kompetence. Výzkum byl realizován s cílem, aby se dětské domovy mohly zaměřit na zlepšení podmínek pro ještě lepší vývoj a pocit umístěných dětí. Dalším cílem výzkumu pak bylo zjistit, jaké mají děti vztahy s vychovateli a taktéž jaké mají vzhledem ke své minulosti plány do budoucnosti v oblasti životních cílů i rodinného života. Teoretická část práce se zabývá rodinou, systémem ústavní výchovy a vymezením dětského domova. Dále teoretická část reflektuje příčiny umisťování dětí do dětského domova, rizika ústavní výchovy i problém psychické deprivace a osobností dítěte i adolescenta. V dalších kapitolách je pak rozebírána role vychovatelů a vychovatelek či psychosociální prožívání dětí v dětských domovech. Empirická část práce se pak zabývá samotným výzkumem, sumarizací a prezentací získaných dat a v neposlední řadě i stanovením odpovědí na výzkumné otázky. Výzkum byl prováděn na základě kvalitativního šetření technikou zakotvené teorie pomocí třístupňového kódování a stanovení zakotvených tvrzení. Data byla zpracovávána v softwarovém programu ATLAS.ti, ve kterém pak následně vznikly i grafické výstupy, které v empirické části diplomové práce doplňují každou kategorii i subkategorii. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, že přesto, že děti vyjadřují určitou nespokojenost s režimem a zákazy v dětském domově, některé další věci jim vadí a ovlivňují je i jejich minulé zkušenosti, pobyt v dětském domově pro ně není až na výjimky zcela stresující a většina z nich je alespoň relativně spokojená. Přesto je určitě dále možné, a i nutné, podmínky dětských domovech zlepšovat, což je výzvou především pro personál dětského domova. Výzkum dále ukázal, že vztahy s vychovateli mají děti vesměs dobré a založené na vzájemné důvěře i přes občasné neshody. Dalším zjištěním jsou pak budoucí cíle a ambice dětí v dětských domovech, které se dotýkají změn v jejich budoucím rodinném životě, které povedou k dobrému vztahu s vlastními dětmi a umožní jim řádnou osobní péči o ně. Z hlediska dalších cílů by si děti rády plnily sny, dokončily vzdělání, založily rodinu, měly štěstí a "normální" život. Tato diplomová práce by mohla být přínosem pro osvětu a popularizaci tématu psychosociálního prožívání života dětí v dětských domovech. Dále by vzhledem ke svým výsledkům mohla sloužit jako návodný materiál pro pracovníky dětských domovů, aby věděli, v jakých oblastech se mohou zlepšovat, čeho se vyvarovat a s čím jsou naopak děti spokojené. Výzkum je velmi rozsáhlý a celorepublikový, což by mohlo svědčit o jeho relativně velké validitě, přičemž je postaven na reálných výpovědích dětí z dětských domovů, což lze vnímat jako reálné svědectví v tomto tématu.
|
|
|
Integrace dětí vychovávaných mimo rodinu do společnosti
PEŘINOVÁ, Eva
Tato diplomová práce s názvem Integrace dětí vychovávaných mimo rodinu do společnosti se zabývá životními příběhy mladých dospělých, kteří opustili dětský domov. Hlavním cílem práce je zjistit osudy mladistvých, kteří opouštějí náhradní rodinnou péči. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a empirickou. V teoretické části práce je popsána problematika rodiny z hlediska její typologie, funkčnosti a sanace rodiny. Dále se zabývá systémem náhradní rodinné péče, včetně ústavní péče a jejích úskalí, odchodem z ústavní péče a souvisejícími problémy při vstupu do samostatného života. Ve stručnosti jsou zde také popsány projekty napomáhající integraci mladých jedinců do společnosti při odchodu z ústavní péče. Empirická část práce byla zpracována kvalitativní metodou. Data byla získána metodou dotazování, přičemž byla využita technika narativního rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo deset dospělých lidí, kteří vyrůstali v dětském domově v Jihočeském kraji a mají zkušenosti s odchodem z domova. Data byla zpracována pomocí softwaru ATLAS.ti, bylo provedeno otevřené kódování a následná kategorizace dat. Z výzkumu vyplynulo, že mladí jedinci opouštějící dětský domov ve velmi mladém věku mají problémy při vstupu do samostatného života především v oblasti hospodaření s financemi, zaměstnání, bydlení a vytváření sociálních sítí. I přes přípravu, která probíhá v dětském domově je pro ně obtížné uspět v tak mladém věku mimo dětský domov bez podpory někoho blízkého, který by jim mohl být nápomocný při řešení obtížných i každodenních starostí. Práce by mohla posloužit laické veřejnosti, zajímající se o tuto problematiku, protože obsahuje stručný nástin teoretických informací. Dále by mohla být využita jako informační zdroj pro organizace s touto cílovou skupinou, neboť mapuje základní problémy a potřeby této cílové skupiny.
|
|
|
Dialog ve výchově
HŮRKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dialogu ve výchově a je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou část. Práce se zabývá tím, co je obsahem dialogů mezi vychovávanýma vychovatelem dětského domova a jak tyto dialogické rozpravy ovlivňují vzájemný vztah vychovatele a vychovávaného. Teoretická část poukazuje na vysvětlení dialogu, jeho různá pojetí a důležité aspekty. Teoretická část dále hovoří o filosofii dialogu a vysvětlení podstatných pojmů tohoto hlediska spolu se Sokratovskými dialogy. Další část je věnována představiteli dialogické filosofie Martinu Buberovi a jeho díla Já a Ty. K posledním kapitolám patří zmínka o výchově a výchově v dětském domově, dále je zde uvedena charakteristika dětského domova a profese vychovatele dětského domova. Poslední kapitola popisuje vývoj dítěte mladšího školního období, dospívání a časnou dospělost. Podstatou empirické části je smíšený výzkumný design, který obsahuje hlavní kvalitativní výzkumnou metodu polostrukturovaný rozhovor a jako doplňující kvantitativní metodu dotazník. Výzkum byl proveden v prostředí dětského domova se dvěma skupinami respondentů, a to s vychovávanými dětmi a vychovateli dětského domova. Získaná data od obou skupin respondentů jsem mohla mezi sebou porovnat a závěrem práce jsem jej mohla srovnat s odbornou literaturou.
|
|
|
Možnosti umístění dětí se zdravotním postižením do náhradní rodinné péče
STONAVSKÁ, Michaela
Náhradní rodinná péče je aktuálním tématem společnosti, především proto, že se stále mnoho dětí ocitá v ústavních zařízeních. Bakalářská práce s názvem "Možnosti umístění dětí se zdravotním postižením do náhradní rodinné péče" přiblíží danou problematiku čerpající z odborné literatury. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá rodinou, náhradní rodinnou péčí a zdravotním postižením. Kapitola náhradní rodinná péče popisuje, jakým dětem je tato forma péče poskytována a jak se odrážejí negativní dětské prožitky v dospělosti. V této kapitole jsou popsány formy náhradní rodinné péče, finanční příspěvky, které jsou garantovány státem, či kroky k uskutečnění stát se žadatelem a budoucím náhradním rodičem. Další kapitola představí pojem zdravotní postižení, jednotlivé podkapitoly pak popisují druhy zdravotního postižení. Závěr teoretické části patří přijetí dítěte se zdravotním postižením do rodiny. Praktická část zjišťovala, jak vnímají umístění dětí se zdravotním postižením do náhradní rodinné péče sociální pracovníci v dětských domovech, a co vnímají jako největší problémy. Dalšími cíli bylo zjistit, jaká forma náhradní rodinné péče je preferována u dětí se zdravotním postižením a jaký je přínos pro děti, které se umístí do náhradní rodiny. Praktická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Hloubkové rozhovory byly provedeny se sociálními pracovníky dětských domovů v Plzeňském kraji. Výzkumné šetření ukázalo, že se zdravotní postižení u dětí v dětských domovech vyskytuje velmi často. Při odpovědích na hlavní výzkumnou otázku, tedy umístění dětí se zdravotním postižením do náhradní rodinné péče, mají děti se zdravotním postižením nižší šanci dostat se do náhradní rodinné péče oproti dětem bez zdravotního postižení. A to především kvůli náročnější výchově a péči o tyto děti. Výzkum ukázal, že náhradní rodiče mnohdy přijmou dítě se zdravotním postižením, které však nezvládají a umisťují ho zpět do ústavního zařízení. Předpokladem pro nezvládající náhradní rodinu je nízká informovanost o zdravotním postižení a odvaha či kontakty k vyhledání odborné pomoci. Sociální pracovníci vidí problém v začlenění se těchto dětí do společnosti, proto je umístění jich samých do náhradních rodin velkým přínosem a pomocí. Dle zkušeností sociálních pracovníků se děti se zdravotním postižením umisťují pouze do jedné z forem náhradní rodinné péče, a to do pěstounské péče. Této formě často předchází hostitelská péče, kdy se dítě setkává s budoucí náhradní rodinou, posléze přeroste hostitelská péče v péči pěstounskou, a to buď k manželskému páru či jednotlivci. Děti se zdravotním postižením jsou často umisťovány do pěstounské péče k příbuzným či blízkým osobám. Ovšem výzkumné šetření ukázalo, že se většina dětí vrací zpět do ústavního zařízení právě od těchto lidí.
|
host ::
RSS.